Že s narozením dítěte nebo pořízením psa končí volnost? Teď už žádné cestování? Ale vůbec ne! Právě naopak, teď začíná to pravé dobrodružství a nové nezapomenutelné zážitky. Děti ještě nemám, ale už pár let cestuji křížem krážem se dvěma borderkama a je to super. Jak na to?

Způsob dopravy

Pokud se nechystáte tábořit v lese za barákem, určitě budete řešit způsob dopravy, jak se dostat se svým čtyřnohým parťákem do cílové destinace. V dnešní době už mohou psi za určitých podmínek téměř do jakéhokoliv dopravního prostředku a je tak na posouzení každého z vás, jaký si vyberete.

Pes v autě

95 % svých cest po Evropě řeším vlastním autem a z mnoha úhlů pohledu je to pro mě nejideálnější způsob dopravy. Jsem člověk, který nevydrží dlouho na jednom místě a dovolená typu “vyvalit se na týden na pláži” rozhodně není pro mě. Miluji tu volnost, kdy si mohu kdykoliv zajet takřka kamkoliv, nejsem ničím vázaný na konkrétní místo, nemusím řešit složitý transfer všech věcí, které jednoduše nahážu do auta, a zároveň mám vyřešený komfortní a bezstresový přesun hafanů.

Na co si dát pozor

Pes by měl být v autě vždy zajištěn tak, aby nebyl v případě nehody ohrožen na zdraví ani on, ani ostatní cestující. Máte hned několik možností, jak to vyřešit:

• Kennelka – neboli látková bouda, kterou používám na své borderky. Všechny strany jdou pomocí zipů zapnout, přičemž je dostatečně odvětrávána a v případě potřeby lze jednoduše složit a přenést třeba na hotel. K sehnání jsou různé velikosti a i když je tím plno lidí překvapeno, holky se mi naučili se ihned po nastoupení do auta schoulit do klubíčka a usnout. Nejen, že se tak do jedné kennelky vejdou pohodlně obě dvě, aniž by se cítily jako sardinky v konzervě, ale zároveň celou cestu prospí a po příjezdu jsou tak odpočaté a plné energie.
• Klec – klasická drátová klec, nebo speciální konstrukce dělané přímo na zakázku do konkrétních modelů aut. Ty nejlepší jsou testovány i v rámci crash testů a zaručují tak psům maximální možnou ochranu. Ta je však vykoupena (většinou) zabráním celého prostoru kufru, obtížnějším přenášením mimo auto a samozřejmě vyšší cenou.
• Pásy – na kratší cesty lidé používají i speciální pásy do auta pro psy, kteří pak sedí v postroji na zadní sedačce. Nemám s nimi osobní zkušenost, ale myslím si, že je to opravdu spíše krajní řešení, pokud z jakéhokoliv důvodu nemůžete využít předcházející možnosti a chystáte se na krátký přejezd.
• Předělovací síť – téměř každý kombík je vybaven vysouvací sítí, která předěluje zavazadlový prostor od míst pro sezení. Pes je tedy v kufru na volno, ovšem není nikterak chráněn. A i když je v tomto případě síť nejčastěji využívaným způsobem předělení prostoru, nespoléhejte na to, že by psa v případě nehody udržela.
  

Tip: Vždycky nechávám na delší trasy holkám v kennelce postroje, i když jsou v ní zavřené. Je to z čistě preventivního důvodu, neboť nikdy nevíte, co se stane. Může se vám porouchat auto, můžete být účastníkem dopravní nehody a další tísíce možností, kdy budete nuceni zastavit třeba i na dálnici. A to poslední, co chcete řešit, jsou psi pobíhající volně po silnici. Doufám, že to nebude nikdy potřeba, ale ta možnost (hlavně ve stresové situaci) rychle připnout vodítka a být v bezpečí za to stojí.

Jak kvůli sobě, tak kvůli čtyřnohým parťákům byste si měli během dlouhých přejezdů naplánovat dostatečný počet zastávek. Když se půjdete se psy na chvilku projít, dáte jim příležitost se protáhnout, vyvenčit, napít a vy si na chvilku odpočinete od řízení. Vždy je lepší zastavit raději vícekrát, než se jakkoliv přemáhat a zkoušet dojet “na jeden zátah”. #BezpečnostAžNaPrvnímMístě

Když mluvím, ehm píšu, o zastávkách, nedá mi to zmínit jeden hodně velký letní nešvar. Určitě to znáte, jedete kolem supermarketu a vzpomenete si, že si ještě potřebujete něco dokoupit. Přijedete, zaparkujete ve stínu (v lepším případě) a odběhnete si “jen na 10 minut”. Pes samozřejmě zavřený uvnitř. Uvědomte si, že i chvilka v zavřeném, nevětraném prostoru, byť ve stínu, může být pro vašeho miláčka chvilkou dosti pernou. Už po pár minutách totiž teplota v autě strmě stoupá a dostává se do vysokých hodnot. Ani malá škvírka v okýnku nestačí. Psi se navíc téměř nepotí a ochlazují se zrychleným dýcháním a vyplazeným jazykem. Opravdu velmi snadno se tak mohou přehřát. Myslete na to, až si příště na 10 minut zaparkujete před obchodem…

To samé platí i v případech, kdy chcete jet v tom největším horku v autě bez klimatizace. Jakmile vjedete do kolony, vzduch v rozpáleném autě se ani se staženými okýnky neochladí. Pokud tak nemáte auto s klimatizací, je lepší vyjet na dovolenou k moři raději přes noc, kdy jsou teploty nižší. 

Jak předcházet nevolnostem

Stejně jako lidé, tak i některým psům se při cestování autem dělá špatně. Může se to projevovat například apatií, zrychleným dýcháním, nadměrným slintáním nebo v krajním případě zvracením. Do určité míry tomu lze přecházet. Jak? Pes by měl jízdu autem milovat.

Už v rámci rané štěněcí socializace je fajn vašeho čtyřnohého parťáka zvykat na dopravní prostředky. Já jsem si pro Rozárku jel přes celou republiku a je tak “odkojena” legendární D1čkou. Kupodivu celou cestu prospala :)

Mám v kufru kennelku, kterou holky milují a berou ji jako svoji boudu. I proto se v ní cítí bezpečně a naučily se ihned po nastoupení zalehnout a spát.

Stejně jak před sportem, ani před jízdou autem není vhodné psa krmit. Přeci jen české silnice místy připomínají spíše tankodrom a ani časté houpání tomu zrovna nepomáhá. Pokud jste nepodcenili nic z výše uvedeného a vašemu chlupáči se i přesto dělá na cestách špatně, nezoufejte. Existují různé léky, které například zastavují signály vedoucí do mozku, které vyvolávají zvracení, homeopatika a další. Osobně bych to však využil až jako poslední možnost, kdy vše ostatní selže.

Vlaky, autobusy, letadla, …

Občas cestujeme i jinak, než jen vlastním autem. Ať už jedete vlakem, autobusem nebo třeba zvažujete letadlo, vždy je fajn se předem informovat přímo u konkrétní přepravní společnosti, za jakých podmínek (a taky v jakých) vám hafana přepraví. Určitě je dobré počítat s náhubkem a cestovní miskou na pití.

Ubytování se psem

Osobně se na svých cestách snažím zbytečně neutrácet za ubytování, když bych v něm byl stejně pouze pár hodin přes noc. Samozřejmě mimo zimu, kdy jsou venku třeskuté mrazy.

Stanování

Ve většině případů si najdu nějaký pěkný kemp, ideálně ještě u jezera a nocuji ve stanu. Věřte mi, že takové venkovní grilování, koupání se při západu slunce a už jen ten samotný pobyt v přírodě jsou daleko lepší, než tupé sledování televize v pětihvězdičkovém hotelu :)

Spaní v autě

Druhou možností je spaní přímo v autě. Když jsme se chystali na východ slunce na slovinském jezeru Bled, jednoduše jsme večer zaparkovali na parkovišti pod hradem, vyspali se a ráno se jen přesunuli na lokaci. Je to ideální způsob, pokud nechcete být na jednom místě, ale chystáte se třeba jen na zmíněný východ slunce a pak přejíždíte jinam. Pro roadtripy jako dělané :) Dejte si jen pozor na to, kde parkujete. Ne všude je totiž přespávání v autě dovolené. Doporučuji si stáhnout appku Park4Night, která funguje na principu sdílení bezpečných lokalit.

A jak to vyřeším se psy? Úplně jednoduše. Kennelku složím, věci naskládám na přední sedačky a holky spí na volno s námi vzadu. Většinou chtěj chvilku (no dobře, spíš pořádně dlouho) drbat a když si lehnou, prakticky o nich až do rána nevíme.

Mezi čtyřmi stěnami

I přes to čas od času skončíme mezi čtyřmi stěnami. V 99 % případů vybírám ubytko na Booking.com, kde si lze přímo zaškrtnout různé parametry, které má pokoj splňovat. Třeba i povolení domácích mazlíčků. Pokud si své útočiště vybíráte na přímo, je vždycky fajn se s majitelem domluvit, zda s sebou můžete mít i psy.

Booking.com

V každém případě s sebou vždy beru kennelku, ve které holky spí a deku. Přeci jen by nebylo úplně dobré, aby špinaví a zablácení psi skočili z procházky rovnou do postele a zašpinili celý pokoj. Snažte se předávat pokoj minimálně v takovém stavu, v jakém jste ho přebrali. Jinak se taky může stát, že majitelům dojde trpělivost a zvířata ve svých prostorech jednoduše zakáží :) Je to jen o našem přístupu.

Cestování se psem v rámci EU

Pokud vyjíždíte za hranice, měli byste si předem zjistit podmínky vstupu se psem do jednotlivých zemí, k čemuž skvěle poslouží web Státní veterinární správy.

Co je potřeba si vždy ohlídat:

• Označení psa mikročipem (případně tetováním, pokud je čitelné a bylo provedeno po 3. červenci 2011).
• Cestovní pas zvířete v zájmovém chovu (psi na občanku zatím nemohou).
• Platné očkování proti vzteklině.
• Chystáte-li se do jižních států, doporučuji i očkování proti srdečním červům, které sice není ve všech státech povinné, nicméně může ušetřit spoustu starostí.
  

Zase jsem se jednou rozepsal a pokud jste dočetli až sem, děkuji! Pokud máte jakýkoliv dotaz k cestování a dovolené se psem, určitě mi napište do komentářů :)

---

Vyzkoušejte mé presety pro Adobe Lightroom

Sledujte mě i na Instagramu ⤵️