Chcete nakouknout do stříbrné pokladnice Českého království? Leží kousek za Prahou a ve středověku patřila k nejvýznamnějším městům v celé Evropě. Sbalte si batůžky, připravte vodítka a vyrážíme do Kutné Hory!

Kutná Hora jako stříbrná pokladnice Českého království

Už samotný název napovídá, že město ve středověku zbohatlo zejména na těžbě (kutání) a tavení stříbra. Tehdejší produkce stříbra dokonce pokrývala celou třetinu těžby v rámci Evropy!

Za vlády Václava II. totiž ve městě vypukla stříbrná horečka, která měla za následek přísun obyvatelstva z blízkého i širokého okolí za vidinou lepšího života. Dokonce se sem stěhovali lidé až ze sousedního Německa!

Stříbrné základy jsou ve městě patrné dodnes a Kutná Hora z nich nadále těží. Vždyť kromě chrámu sv. Barbory, o kterém se povíme (napíšeme) něco víc později, stojí za návštěvu třeba: 

• České muzeum stříbra se zachovalým středověkým stříbrným dolem,
• královská mincovna ve Vlašském dvoře, ve které se od roku 1300 razily pražské groše,
• nebo Galerii středočeského kraje, kterou najdete v bývalé jezuitské koleji, hned vedle známého chrámu.

Historické jádro Kutné Hory je od roku 1995 dokonce zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že ať vás tlapky zanesou kamkoliv, nemůžete šlápnout vedle.

Po stopách Stříbrné stezky

Než se dostaneme do samotného historické centra, vyrážíme oklikou po jižním okruhu Stříbrné stezky. Naše putování začíná na kutnohorské stráni, kde najdete nejen Roveňskou šachtu a super místo k vyběhání vašich čtyřnohých chlupáčů, ale i naprosto boží výhledy na chrám sv. Barbory, který je hnedka naproti.

Tu štola, tu štola

Žádnej kábel, ale štoly na každém kroku! :)

Asi bychom tu klidně mohli blbnout celý den, já s foťákem a holky se šiškama, ale jsme teprv na začátku, tak vyrážíme dál. Postupně scházíme až do údolí říčky Vrchlice, která vždy přitahovala havíře, kteří zde dolovali stříbro.

Většina z nich je průzkumných. Za jednu z nejvýznamnějších je považována Štola sv. Antonína Paduánského, ve které se těžilo ještě v letech 1943-44.

Poličanská štola je známá naopak pro vývoj důlního měřičtí a kartografie. Své jméno nemá po tom salámu, který vás asi napadl jako první, ale po národnosti horníků, kteří zde pracovali. Později také sloužila jako sklad trhavin.

Projít skálou…

Tohle mě baví fakt hodně! Po chvilce cesty podél Vrchlice přicházíme k tunelu, který vás provede skrze skálu. Taková blbost, ale s ohledem na důlní historii to fakt krásně umocňuje atmosféru a zážitek z místa!

Krajina bývalých mlýnů

Na druhém konci tunelu už na nás čekají torza bývalých mlýnů (Cimburk, Šimákov), které bohužel vyhořely a zbyly po nich jen mohutné ruiny.

Pozůstatky mlýnů jsou volně přístupné a pokud vás tyhle objekty baví, můžete je prozkoumat jak zvenku, tak zevnitř.

Velký rybník

Stačí pár hozených aportků a už opět beru do ruky místo šišky foťák, protože přicházíme k Velkému rybníku. Těsně před ním nezapomeňte omrknout Vrchlické vodopády, které ačkoliv jsou umělé, tak působí dost věrohodně a asi byste si ani netipli, že přes ně voda nepadá odjakživa.

Velký rybník (dříve Královský) byl vybudován ve středověku jako zásobárna vody pro pohon strojů ve stříbrných dolech. Jak jinak. Hráz však není přístupná, tak se prodíráme alespoň na jednu z prvních vyhlídek na skalce a vyrážíme pomalu zpět ke Kutné Hoře.

Archeologické naleziště Bylany

Údolí říčky Vrchlice střídá luční cesta, která nás přivádí k vyhlídkovému místu na celé město. Doporučuju se tady na chvilku zastavit, užít se ten klid a boží výhled na siluety kutnohorských dominant.

Po krátké pauze scházíme z kopečka k archeologickému nalezišti Bylany. V 50. letech 20. století zde byly objeveny pozůstatky neolitického osídlení (mladší doba kamenná). A to zejména původní keramické výrobky, které byly pro tuto dobu typické.

A pokud by vás, stejně jako mě, zajímalo, jak to na té louce asi kdysi vypadalo, najdete tu i průhlednou tabuli s obrysy tehdejší vesničky. Při pohledu skrz ni se najednou stane nudný kus prázdné louky zajímavým oknem do české historie.

Chrám svaté Barbory

Ale zpět do současnosti! Po nahlédnutí do mladší doby kamenné pokračujeme do centra Kutné Hory, a to rovnou k jejímu největšímu klenotu, chrámu sv. Barbory.

Tahle nepřehlédnutelná pětilodní gotická katedrála stojí ve Vorlíčkových sadech, kam chodí relaxovat, kromě turistů, i spoustu místních. Zdá se vám chrám velký? Některé zdroje uvádějí, že podle původních plánů měl být ještě jednou tak dlouhý.

Jeho stavba nebyla zrovna jednoduchá. Probíhala totiž v několika etapách, podle prosperity stříbrných dolů. I když tak vznikal už od roku 1385, v polovině 16. století musela být stavba pro nedostatek prostředků přerušena. Věřte tomu nebo ne, ale k finálnímu dokončení a vysvěcení chrámu došlo až v roce 1905.

Tipnete si, proč byl zasvěcen právě sv. Barboře? Opět to souvisí s důlní činnosti, neboť sv. Barbora byla patronkou všech, kdo vykonává nebezpečnou práci. Tedy i horníků.

Historické centrum Kutné Hory

Kromě chrámu sv. Barbory se určitě mrkněte i na sousoší světců. 13 soch z 18. století stojí hned podél přilehlé ulice a oddělují původní jezuitskou kolej od malé kutnohorské vinice. Je odtud taky nádherný výhled, který stojí za to!

Na konci ulice najdete Hrádek, původně dřevěnou tvrz z roku 1312, který sloužil jako jezuitská škola, dnes si v něm můžete prohlédnout expozici Českého muzea stříbra.

A když půjdete ještě o kousek dál, nejen, že narazíte na další bezvadnou vyhlídku na chrám a jeho okolí, vyhlídku u sv. Jakuba, ale také na Vlašský dvůr, který se ve 14. století stal centrální mincovnou Českého království a razil se zde pražský groš.

My už však míříme zpět k autu a míjíme obří kamennou kašnu.

Kamenná kašna

Díky intenzivní důlní činnosti došlo k narušení spodních pramenů a město se začalo potýkat s nedostatkem pitné vody. Roku 1495 tak byla vystavěna dvanáctiboká kamenná kašna, která sloužila jako rezervoár pitné vody.

A odkud se ta voda brala? Současně s kašnou bylo vybudováno i 2,5 km dlouhé dřevěné potrubí k prameni sv. Vojtěcha u Bylan. Takto kašna sloužila až do roku 1890…

Máte rádi pověsti?

Doufám, že vás výlet bavil a třeba i inspiroval k návštěvě Kutné Hory. Pokud tam vyrazíte, určitě mi napište do komentářů, co se vám tam líbilo nejvíce. :)

A na závěr vám sem dám ještě pár pověstí, které se mi podařilo dohledat.

• Zvon Marie z kostela sv. Jakuba prý nechal vyrobit muž, který se celý život věnoval penězokazectví, ale k stáru se rozhodl oprostit od svých hříchů, a proto všechen svůj majetek věnoval na odlití zvonu. Protože mu doma zbyl ještě díl falešného mincovního kovu, nechal jej přidat ke zvonovině, aby dodal hlasu zvonu na lahodnosti.
• Z Vlašského dvora se delší čas ztrácelo stříbro a kutnohorští havíři s mincíři z Vlašského dvora se tak dlouho vzájemně obviňovali, až mezi nimi došlo k ozbrojené potyčce, v níž několik Vlachů přišlo o život. Od těch dob se někdy stává, že se stříbrný zvonek z Vlašského dvora o půlnoci rozezní sám od sebe, strhne se vichřice a dvorem bloudí duchové zavražděných Vlachů, kteří dodnes pátrají po ztraceném stříbře.
• Když se zvonařský mistr Jakub Ptáček chystal odlít velký zvon pro kostel sv. Barbory, měl v noci sen, že uklouzl a spadl do roztavené zvonoviny. Den nato při lití zvonu přilétl kos a z těsné blízkosti sledoval jeho práci. Náhle byl však omámen výpary a spadl do rozžhaveného kovu. Zvon byl posvěcen na jméno Marie, ale mezi lidmi se mu říkalo Ptáček kvůli jménu zvonaře i zvláštní příhodě při jeho odlévání.

---

Vyzkoušejte mé presety na úpravu fotek v Adobe Lightroom

Sledujte mě i na Instagramu ⤵️