Krásných vyhlídek je v Jizerkách celá řada, ale Paličník má své nenapodobitelné kouzlo…
Vyrážíme na výlet zasněženou krajinou Jizerských hor na místo, odkud budete mít celé Frýdlantsko jako na dlani. Sbalte si batůžky, vodítka do ruky (+ návleky na nohy) a vyrážíme! Jdete s námi?🐾
🏔 Paličník – nejkrásnější vyhlídka na Jizerské hory
Paličník je vyhlídková skalka na Klínovém vrchu, který leží jen kousek od nejvyšší hory českých Jizerek, Smrku.
Na vrcholku je vyhlídková plošina se zábradlím, odkud se vám z výšky 944 m n. m. otevře nádherný výhled na celé Frýdlantsko. Za pozornost určitě stojí třeba hory Jizera nebo Tišina.
Samotný Klínový vrch, jak už název trošku napovídá, leží mezi říčkou Smědá a Hájeným potokem. Paličník se pak vypíná nad jejich hlubokým údolím, což přidává na atraktivitě okolní krajiny, kterou si z této vyhlídky budete moci vychutnat.
Když je na návštěvě Rákosníček…
My jsme tentokrát museli zapojit trošku fantazie, neboť jsme se s naším výletem trefili zrovna do dne, kdy měl podobný nápad i Rákosníček. Lidsky řečeno, viděli jsme úplný ho…💩
Žádné zklamání ale rozhodně není na místě! Už samotná cesta sněhem závátou krajinou byla velkým zážitkem, ale to si povíme hezky postupně od začátku…
🐾 Kudy na Paličník?
Na Paličník se můžete vydat několika různými trasami, my jsme si vybrali tu z Lázní Libverda, která má celkem přibližně 15 km.
Lázně Libverda
Naším basecampem (základním táborem) se stala horská lázeňská obec Lázně Libverda na severní straně Jizerek, která má necelých 500 obyvatel. Už od 18. století se sem jezdí léčit a relaxovat spoustu známých osobností a zavítali sem například i Franz Kafka nebo Jan Masaryk.
Vyhlídka Hájníkova kohouta
Odtud vyrážíme po červené turistické trase, která nás po chvilce přivádí na vyhlídku Hájníkova kohouta.
Najdete tu dřevěnou sochu kohouta, který odkazuje k místní pověsti. Právě kohout totiž podle ní objevil libverdské prameny léčivé minerální vody. A taky je tu krásný výhled!
Po kolena ve sněhu po úbočí Tišiny
Stoupáme ještě o něco výš a za turistickou chatou Hubertka se napojujeme na zelenou turistickou trasu.
Ta nás vede po úbočí Tišiny a jsem fakt rád za ty návleky a nesmeky, které jsem si před odjezdem do Jizerek pořídil…
Díky hustému sněžení, které od našeho příjezdu v podstatě neustalo, si prošlapáváme vlastní cestu hlubokými sněhovými závějemi. A řeknu vám, tohle je ráááj! Sice nás každý krok stojí 3x tolik sil co jindy a holky trochu „šoupou podvozkem“, ale maximálně si to všichni užíváme!
Pohádka u Hájeného potoka
Počkat počkat… Tohle, že by pohádka? Co je pak tohle?😍
Poslední etapa naší cesty vede po žluté turistické trase. Kopíruje při tom Hájený potok, který pomocí dřevěných lávek i několikrát překračuje. Co je na tom ale nejkrásnější?
Nejkrásnější jsou ty obrovské kameny v korytu potoka, které jsou přikryté pěkně načechranou sněhovou čepicí! Stoupání je pořád příkřejší, propadání se do sněhu stále hlubší, ale ta krajina… To je něco, co mě nabíjí energií!
Těsně před Paličníkem se odkláníme od potoka a míříme přímo k vyhlídce. Nebudu lhát, chvílema už bych s sebou nejradši plácnul do toho sněhu a na chvíli si odpočinul, ale dostat se znovu do tempa obvykle bolí víc, než ho prostě udržet… Tak jdem dál…
… a jsme tam!
No a jak to dopadlo s těma výhledama, to už víte… :) Zpáteční cesta byla o něco zábavnější, stačilo jen tak ladně nadskakovat a stylem skok-klouz-krok se proklouzat až na zelenou, kde jsme opět „nahodili motory“.
Boží výlet…!
PS: A taky jsem konečně objevil vysněný dům mnoha mužů (nejen) od nás z Plzně… :)
Vyzkoušejte mé presety na úpravu fotek v Adobe Lightroom
Sledujte mě i na Instagramu ⤵️
