Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet… Tam někde bydlí Rákosníček, že jo? Patrně jsme zavítali do jeho království. Vyrazili jsme na krásnou šumavskou hřebenovku z Pancíře na Prenet a už od od prvních krůčků bylo jasné, že nás Slunce zrovna oslňovat nebude. Jo a taky jsme trošku zabloudili, teda „rozhodli jsme se prozkoumat i neplánovaná místa kolem hřebenovky“, ale to trošku předbíhám.

Vzhůru k prvnímu vrcholu… A pak ještě jednou!

No dobře, zas tak moc nepředbíhám. Naším prvním cílem byl Pancíř, na jehož vrcholu stojí horská chata s rozhlednou. Nahoru vede více cest, my jsme šli ze Špičáckého sedla a kopírovali jsme trasu lanovky, která bývá v provozu celoročně v určité dny v týdnu.

Nahoře celkem foukalo, a tak jsme se moc nezdržovali a pokračovali dále. Kromě toho, že jsme všichni nacvičovali sestavu na MS v breakdance (náledí), tak jsme si povídali, povídali, až jsme blbě odbočili. Naštěstí jsme si toho všimli celkem včas a nekonal se trapas, kdybychom došli zpět k autu, jen po vedlejší cestě. No nic, šli jsme tedy opět na Pancíř.

Já úplně nevěřím na náhody a myslím si, že vše má svůj důvod. Tak třeba kvůli tomuhle double výšlapu jsme nahoře objevili ikonické dveře do krajiny #welovešumava, které jsme na poprvé kvůli husté mlze přehlédli. Pár fotek na památku, ať máme co ukazovat vnoučatům, tentokrát již správně odbočit a elá za dalším dobrodružstvím!

Vyhlídka do Rákosníčkova údolí

Celá cesta se nesla v duchu buďto husté mlhy, kdy jsme dohlédli pouze pár metrů kolem sebe, nebo mrholení, občasného sněžení a místy silného větru. A i když jsme z vyhlídky mezi Habrem a Můstkem viděli podobná panorámata, jako opilec se zamlženými 4 dioptrickými brýlemi, bylo to skvělý a rád v takovémhle počasí chodím na hike. Proč?

Když se dobře oblečete, ani zima, ani to, že jste mokří od hlavy až k patě, vás nerozhází. Zato máte i turisticky profláklejší místa prakticky jen pro sebe a hory zahalené v mlze mají navíc strašné kouzlo. Dýchne na vás úplně jiná atmosféra a když do toho začne chumelit nebo třeba prosvitne sluneční paprsek, přijdete si rázem jako v pohádce.

Po červené z kopce a zase nahoru

Na Můstku jsme si vychutnali další „výhled“ a drželi se dál červené turistické značky, která nás provázela hřebenem. Musím říct, že kolem Prenetu je jeden z nejkrásnějších lesů, jaké znám. Teda alespoň ta část, kam jsme přes mlhu dohlédli. :)

Prenet byl taky posledním vrcholem téhle hřebenovky a my se vydali do údolí cestou necestou, občas i malou strží, zapadanou větvemi, abychom na kraji lesa zjistili, že jsme sešli na druhou stranu kopce, než jsme měli v plánu. No, drželi jsme se té červené až moc věrně.

Tak zase nahoru a pak hned dolu. :) Jako trénink kopců byl tenhle výlet rozhodně skvělej!

Zhasli nám, jedeme vlakem

Když jsme opět přešli hřeben na správou stranu svahu, čekalo nás už jen klesání a všichni jsme tak trošku nedůvěřivě očekávali moment, kdy přijde hattrick našeho bloudění. Mokří jsme už byli, po výšlapu od zříceniny Rumpelova mlýna i náležitě zabahnění a po necelých 30 km i unavení.

Původní plán byl uzavřít okruh opět ve Špičáckém sedle, ale vzhledem k tomu, že venku už nám pomalu zhasínali a my měli v nohách to, co bychom měli mít až u auta, počkali jsme si v Hamrech na vlak, kterým jsme se vrátili na parkoviště.

Teď přijde velký poselství na závěr

Spousta lidí by v tomhle počasí ani nevyšla. Spousta lidí by se po dvou zacházkách naštvala a byla negativní. Jsem rád, že mám kolem sebe kamarády, kteří dokáží zůstat pozitivní bez ohledu na to, jestli zrovna svítí sluníčko nebo prší a není vidět nad 5 metrů. Kteří vyšlápnou ten krpál, co zrovna sešli zase nahoru s úsměvem na tváři a i když bloudění asi nikdo nevyhledáváme, tak ví, že může přinést nové zážitky, se kterými jste nepočítali…

Bude to znít jako hrozné klišé, ale všecko je to o tom, jak si to nastavíte v hlavě. Buď můžete přijít nas…štvaní domů s tím, že jste promočení, ještě jste si dvakrát zašli a plakat, jak je svět nespravedlivej, nebo se k tomu postavit otevřeně, přijmout ty podmínky tak, jak jsou a užít si to s dobrou náladou!

Howgh.

Ubytování se psem na Šumavě

Šumava je nádherná a určitě stojí za několikadenní návštěvu. Pokud byste sháněli vhodné ubytování se psem, mrkněte se na článek, ve kterém jsem sepsal několik tipů a doporučení.

Sledujte mě i na Instagramu ⤵️