Už se to blíží! Po pečlivém výběru chovatele a ideálního spojení se narodila roztomilá štěňátka a mezi nimi i ta vaše vysněná, malá a chlupatá kulička. Ještě než si ale budete moci štěně odvézt domů, potrvá to přibližně 7-8 týdnů, kdy se o něj bude starat matka a předá mu důležité základy v chování. Jak se na jeho příchod do rodiny připravit a zkrátit si čekání?
Před tím, než si přivezete štěně domů
Návštěvy u chovatele
Domů si ho sice zatím neodvezete, ale můžete se domluvit s chovatelem na návštěvách. Zpočátku štěňata většinu dne prospí, ale čím jsou starší, tím více času tráví blbnutím a prozkoumáváním okolí.
Můžete si tak s nimi chvilku pohrát a jakmile znovu usnou, využít čas k probrání všeho důležitého s chovatelem. Štěňata si na vás budou zároveň zvykat a až si po dvou měsících přijedete pro to vaše, už to pro něj nebude tak stresující, jako když by šlo pryč s úplně cizím člověkem.
Já jsem takto jezdil za Lucynkou každý víkend, protože jsem to měl k chovateli asi jen půl hodinu cesty autem, ale za Rozárkou, ke které jsem to měl přes celou republiku, jsem se dostal jen párkrát. I tak to ale bylo super a nelituji jediné cesty!
Doporučuji si k chovateli přivézt nějakou vaši hračku nebo obyčejný kus hadru. A proč? V obou případech látka nasákne pachy, které štěně důvěrně zná a které mu po odloučení budou připomínat domov.
Pořízení vybavení
Mezitím, co je štěně u chovatele, můžete mu zatím připravit jeho nový domov a nakoupit nezbytné vybavení.
Základem je pohodlný pelíšek, který bude mít na svém místě a na kterém bude odpočívat, spoustu hraček a misky na jídlo a pití. Nezapomeňte se také poohlédnout po vhodném obojku/postroji a vodítku, ale myslete přitom na to, že štěně bude poměrně rychle růst a je tak lepší pořídit takový, jehož velikost se bude moci dát po nějakou dobu pružně přizpůsobovat.
Pokud bude štěně i uvnitř, doporučuji pořídit jednorázové čtvercové pleny pro případné „nehody“, než se štěně naučí venčit se pouze venku. S tímto vám dokáže pomoci už vhodný přístup chovatele a já s tím třeba neměl sebemenší problém ani u jedné z borderek.
Plenu jsem měl v místnosti spíše preventivně a pokud už ji holky použily, bylo to spíše mou nepozorností, kdy jsem s nimi nestihl po hře dostatečně rychle vyběhnout na zahradu.
A jestli už teď víte, že nebude moci být se štěnětem alespoň první 1-2 týdny doma a nemáte k dispozici zahradu, je fajn pořídit přepravku/klec a naučit ho odpočívat v ní. V době vaší nepřítomnosti se pak nemusíte bát, že si doma ublíží.
Převoz štěněte domů
Den D, na který jste se minimálně poslední 2 měsíce těšili, je konečně tady! Štěně je připravené opustit svoji smečku a vydat se do nového domova.
Myslete však na to, že samotný převoz a odloučení je pro něj poměrně stresovou záležitostí, protože je najednou bez sourozenců a rodičů, v neznámém prostředí a ještě to navíc při jízdě autem drncá a hučí. Snažte se mu to proto co nejvíce zpříjemnit a ulehčit!
Doporučuji jet minimálně ve dvou lidech, aby jeden z vás mohl řídit a druhý být u přepravky se štěnětem a dávat na něj pozor. Přepravku je vhodné vystlat měkkou dekou tak, aby se do ní mohlo zachumlat a přidat i hračku/hadr, který jste před nějakým časem nechali u chovatele, aby nasál pachy.
Naplánujte dostatek přestávek
Může se stát, že štěněti jízda autem nebude dělat zrovna 2x dobře. Přizpůsobte tomu proto co nejvíce vaši trasu a styl jízdy a dělejte časté zastávky. Prcek se bude moci vyvenčit, protáhnout, vy si s ním můžete chvilku pohrát a on pak zase spokojeně usne na další část cesty.
Rozárka si při cestě domů odbyla svoji premiéru rovnou několikahodinovou cestou po D1, takže poměrně velká zkouška ohněm. :) Všichni víme, v jakém stavu tahle dálnice je. Naštěstí to zvládla bez jediného problému a většinu cesty spokojeně prospala a na všech zastávkách si radostně hrála.
První dny štěněte doma
A jsme doma, juchů!
Po příjezdu nechte štěněti prostor, aby si mohlo prozkoumat pro něj zcela nové prostředí. Určitě nedovolte, aby se na něj okamžitě vrhli všichni členové domácnosti, a to hlavně děti a ostatní psi.
Já jsem takhle při příjezdu Rozárky zaměstnal Lucy házením frisbee na zahradě, zatímco Rozárka zkoumala všechno kolem. Až ve chvíli, kdy se trochu rozkoukala, nechal jsem obě holky se spolu opatrně seznámit a od té doby jsou nerozlučnou dvojkou.
Jestliže máte více psů, je důležité si dávat pozor na to, abyste nezačali štěně výrazně upřednostňovat před ostatními, kteří by ho pak mohli brát jako vetřelce, který jim ukradl pozornost. Nezapomínejte tak dělit pozornost rovnoměrně a dát vaší smečce jistotu toho, že nikdo příchodem štěněte o nic nepřijde, ale naopak všichni získají nového parťáka.
Od začátku jasná pravidla
Štěně by mělo mít jasně určené své místo, kde může odpočívat a nemusí se ničeho bát. Zároveň byste měli trvat od začátku na předem stanovených pravidlech i přesto, že je štěně ohromně roztomilé a nejraději byste mu vše odpustili. Bavím se teď třeba o přístupu na gauč nebo do postele, klidu po jídle, neničení věcí, atp.
Pokud má být pes na zahradě, nenechávejte si ho půl roku doma s tím, že ho pak najednou „vykopnete“ ven. Bude to pro něj dost nečitelné a může to chápat jako trest, i když vlastně vůbec neví za co. Raději ho rovnou učte, že zahrada je super a támhle má fakt skvělé místo, kam si může zalézt a nikdo na něj nebude moci.
Nemusíte ho ale samozřejmě nechat hned první dny venku přes noc, žádný extrém není dobrý – raději postupně, ale jasně. Zkontrolujte si také, jestli se někde nemůže poranit. Na zahradě to můžou být díry v plotě nebo nebezpečné předměty na dosah, v bytě zase kabely, zásuvky, atp.
Co když štěně naříká?
Zpočátku se s tím nejspíše setkáte, protože štěně bylo zvyklé být neustále se svojí smečkou a teď je samo, případně s neznámými psy. Bude se mu stýskat. Zajistěte mu co nejvíce kontaktu a buďte s ním jak je to jen možné. Alespoň prvních pár dní, než si zvykne.
Já jsem takhle trávil čas s holkama na zahradě a přes noc je měl u sebe v bytě. I Lucy, aby se tím necítila být odstrčená na druhou kolej. A díky tomu, že si holky fakt hned sedly, tak Rozárka ani moc nesmutnila a když jo, přišla se prostě pomazlit a byla zase hned spokojená.
Rozárka si navíc dost rychle našla super zábavu, vždycky se rozběhla přes celý pokoj a skočila na Lucynku v pelechu, a takhle ji různě provokovala, až se to zvrhlo v dlouhé hry a dovádění. Prostě hyperaktivní mimino.
Štěně stejnak většinu dne v této době ještě prospí, tak se nebojte, že byste nemohli dělat nic jiného. Zase jde o to používat zdravý rozum. Určitě není nutné netrpělivě vyčkávat u pelíšku, aby se štěně neprobudilo bez vás, ale na druhou stranu nechat ho v cizím prostředí hned půl dne o samotě je také špatně. Buďte pro něj podporou, ale bacha na přílišné rozmazlování. :)
A když už štěně začne naříkat? Nechte ho, ono ho to zase brzy přejde. Je to podobné, jako s dětským pláčem. Jakmile zjistí, že pokaždé, když se ozve, tak okamžitě přiběhnete, začne toho brzy zneužívat. Počkejte tak, až se trochu uklidní a pak si s ním běžte hrát a odměnit ho tak za to, že bylo chvíli v klidu.
Okusuje vám štěně nábytek nebo pantofle?
Štěňata poznávají svět tím, že všechno ožužlávají a okusují svýma malýma jehličkama v tlamě. Nemůžete se na ně zlobit, pokud se místo hračky zakousnou do pantofle, oni totiž neví, s čím si mohou hrát a s čím ne. Tohle je váš úkol, abyste je to naučili.
V první řadě je důležité se na prcka nevybodnout a věnovat se mu. Když bude vzhůru, hrajte si s ním, využívejte hračky, … Unavený pes je totiž hodný pes. A jakmile se začne nudit a už vezme do tlamy něco, co by neměl – vemte mu to s důrazným povelem „ne“, „nesmíš“, „fuj“, nebo jakýmkoliv jiným, který budete používat pro ukončení nežádoucího chování.
Ale místo toho, abyste naštvaně odešli, dejte mu hned místo sebrané pantofle hračku, se kterou si může hrát. Chvíli se s ním potahejte a hodně chvalte. Musíte podporovat chování, které chcete a ne trestat za něco, co jste ho ještě ani nenaučili. :)
Aby se doma nestala „nehoda“
Už jsem zmiňoval pleny, ale ty by měly sloužit jako záchranná brzda, ne jako primární řešení. Když se štěně vyvenčí venku, pochvalte ho – zase tím to chování upevníte, i když vám teď může chválení za vyčůrání se připadat dost divné.
Nezapomeňte na to, že byste s ním měli jít ven vždy, když se probudí, za nedlouho po jídle a po hře. Právě tohle jsou situace, kdy se bude štěně nejpravděpodobněji potřebovat vyvenčit.
Když už se doma stane nehoda a vy jste tomu z nějakého důvodu nepředešli, rozhodně za to psa netrestejte. Nezapomeňte, že i vy jste jako malí kadili do plenek, kdykoliv se vám zachtělo. :)
A už vůbec nedělejte ty kraviny typu máčení psovi čumák v loužičce, atp. To mohl vymyslet opravdu jen někdo, kdo nemá všech pět pohromadě. Za nehodu uvnitř tedy nepřichází trest, prostě to ukliďte, nijak na to nereagujte a zamyslete se, jak tomu příště můžete předejít. A venku chválit!
Očkování
Čeká vás také návštěva veterináře, se kterým se domluvíte na dokončení základní vakcinace. Do té doby se nedoporučuje kontakt s cizími psy a nechávat štěně šmejdit ve znečištěném prostředí (což byste neměli ani poté), aby se minimalizovalo riziko nákazy.
Někteří lidé z obav zcela izolují štěně od vnějšího světa, čímž mu ale nevědomky ublíží daleko více. Jde o socializaci.
Jak s krmením?
Ohledně správného krmení psů jsem sepsal článek, ve kterém se věnuji i štěňatům. Mrkněte na něj zde >>
Socializace jako základní stavební kámen
Začíná už u chovatele a ve své nejintenzivnější fázi probíhá i v prvních týdnech v novém domově.
Pes v tomhle období nasává jako houba a je důležité jej seznámit s co možná největším množstvím podnětů, se kterými se později může setkat.
Pokud ho izolujete a podceníte socializaci, může vám ze štěněte vyrůst ustrašený až bázlivý pes, který bude nedůvěřivý k cizím zvířatům a lidem, jízda tramvají pro něj bude ohromně stresující a na eskalátory ho nedostane ani omylem.
Mám přímo na tohle téma připravený podcast, ve kterém vše vysvětluji. Pokud vás tohle téma zajímá, určitě si ho pusťte:
Než budete mít kompletní očkování, neizolujte psa, ale buďte o to opatrnější. Seznamujte štěně jen s hodnými psy, které znáte a víte, že jsou zdraví, vyhýbejte se znečištěným místům a nenechávejte prcka očichávat nebo dokonce sežrat cokoliv, co ho zrovna zaujme.
Komentáře
2 KomentářeHana
Dub 5, 2020Netrvala bych na tom, že musí mít své místo k odpočinku, naprosto bych vynechala klece. Zapomněl jste napsat, že štěně o přestávkách musí být jištěné, aby vám neuteklo, to se stává mnoha lidem. Nemáte tam nic o tom, že je třeba pokračovat v krmení, na které bylo zvyklé u chovatele a na jiné přecházet postupně a opatrně, že je třeba ze začátku krmit 5* denně a tak dále.
Radek Vandra
Dub 5, 2020Díky za komentář, Hano. :) Z jakého důvodu byste vynechala klece? Já tím nemyslím to, aby se do ní štěně zavíralo na půl dne. Osobně je používám jen na agility závody, ale když jsem si přivezl Rozárku, měla na začátku svoji přepravku i v místnosti, která byla stále otevřená a ona byla zvyklá do ní chodit odpočívat. Pouze ve chvílích, kdy jsem si potřeboval někam na chvíli odskočit a nechtěl jsem riskovat, že si doma ublíží, tak jsem ji tam zavřel. Ale tím, že nebyla používána jako trest, vždy to brala jako příležitost si na chvíli zdřímnout. Ona klec sama o sobě není špatná, ale záleží strašně moc na tom, jak ji kdo používá… :) Krmení jsem rozebíral v minulém článku (https://www.greenmind.cz/jak-spravne-krmit-psa/), odkaz doplním i sem, děkuji za připomenutí! Mějte se fajn.