Pančavský vodopád a Labský důl

Srp 2, 2020 3145 0 0

Představte si, že stojíte na okraji největšího vodopádu v České republice, který se láme jen kousek od vás a padá z výšky 148 metrů. K tomu si ještě přidejte krásný výhled do obřího dolu, který „před pár lety“ vymodeloval ledovec.

Není to pohádka, takovéhle místo u nás opravdu máme a stojí to za to! Pojďte, vezmu vás tam alespoň virtuálně, než si zabalíte batohy a nazujete trekové boty.

Špindlerův Mlýn

Naším basecampem se stává horské městečko s nálepkou „českého Aspenu“, ležící uprostřed Krkonošského národního parku. Právě Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí u nás a díky čtvrtohornímu zalednění zde vznikly ty nejvyšší z nich.

Pančavský vodopád

Vzhůru za tím nejvyšším z nejvyšších! Brzy ráno vyrážíme od Vodní nádrže Labská po modré turistické značce, která nás během chvilky dovede do Horních Míseček.

Právě tady jsem byl před několik lety s gymplem na lyžáku a hned se mi při pohledu na horskou chatu vybavily všechny ty vzpomínky. :)

Od přehrady pod vrchol Medvědína je to celkem slušné převýšení, takže ranní rozcvičku máme za sebou tak na týden dopředu. Naštěstí je super počasí, kdy lehce poprchává a není horko, takže se jde pěkně a téměř bez lidí. Naopak z lesa se začíná voda postupně odpařovat v tu chvíli mé fotografické srdce zaplesá!

Z Horních Míseček už pokračujeme po žluté, která vede po Staré vozové cestě. Konečně super horský „chodníček“ z velkých balvanů, namísto asfaltových stezek (Šumavo, ty ty ty)! Po chvilce se nám otevírají úžasné výhledy na Kotelní jámy, které se asi nikdy neokoukají…

To už jsme ale těsně pod Vrbatovým návrším, kam vyváží ostatní turisty autobus, a tak se vidina „téměř prázdné stezky“ poměrně rychle vytrácí jako odpařující se voda z lesů…

Rychle pryč! „Horské Václaváky“ moc nemusím, a tak se bez zbytečných průtahů napojujeme na červenou Bucharovu cestu, která má jediný cíl. Pančavský vodopád!

Držte si brady, je to tu!

Neskutečný! Boží! Jedinečný! První pohled na vodopád po tom, co překročíte říčku Pančavu a otevřou se vám jeho kaskády, je prostě nepopsatelný. To se nedá popsat, to se musí zažít… Tuhle větu poslední dobou používám dost často, co? :)

Voda tu padá z výšky 1 298 m n.m. přibližně 148 m do Labského dolu, s celkovým sklonem 44 °. Abyste viděli vodopád v celé své kráse, musíte sestoupit dolů do dolu, z horních vyhlídek uvidíte jen jeho vrchní část. Má celkem čtyři stupně, které mají výšku 36 m, 39 m, 23 m a 20 m.

A po chvilce se i oblačnost rozestoupila! :)

Respektujte řetězy, prosím!

Rozmohl se nám tady takový nešvar… Všichni jste asi slyšeli o tom, že správci NP byli nuceni obehnat vrchol Sněžky kromě řetězů i plastovou sítí, protože někteří lidé jsou prostě nevychovaný a sobecký prasata. Nejen, že tam po sobě nechaj spoustu odpadků, ale zábrany jsou pro ně jak červený hadr na býka…

Ať už kvůli ochraně nejcennějších částí naší přírody nebo pro vaši bezpečnost, mají svůj důvod. Proto je prosím dodržujte a nelezte za ně. Já bych si taky dokázal představit skvělý fotky z úhlů, pro který bych ty řetězy musel přelézt. Ale víte co? Ta fotka mi za to nestojí! A jestli tam lezete jen kvůli Storíčku na Instagram, věřte mi, že nejste „borci“, ale spíše k smíchu. Nebo k pláči?

Věřím, že většiny z vás, kteří čtou tenhle článek, se to netýká. Ale přesto jsem to musel napsat. Jinak nám totiž správci uzavřou ta nejkrásnější místa a nikdo nebude moci říct ani popel.

Labská bouda

A teď už zase k těm veselejším věcem. Přibližně kilometr od vodopádu je Labská bouda, kde dělají opravdu luxusní guláš. Doporučuju zajít a doplnit síly! Třeba na výlet k prameni Labe, který je jen o další kilometr dál. :)

Labský vodopád

My se ale vydáváme na druhou stranu, na sestup do Labského dolu. Hnedka na začátku určitě nemiňte Labský vodopád, který je teda o trošku menší, než ten Pančavský (45 metrů), ale navazují na něj ještě zhruba 200 metrů dlouhé peřeje, ve kterých se rodí naše největší řeka.

V dřívějších dobách vybudovali tehdejší majitelé Labské boudy nad vodopádem dokonce menší nádrž, kterou zmohutňovali průtok vody pro turisty. Tuhle atrakci ale časem naštěstí zavrhli.

Labský důl

Údolí, kudy se kdysi plazil ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy. Zejména v jeho horní části můžete objevit pravou tvář divokých Krkonoš a doporučuju vám to všema deseti!

Čeká vás sice trochu náročnější sestup (výšlap), ale ty výhledy a příroda za to stojí. Labe se tu kroutí do hezkých meandrů, ale vzhledem k významnosti této oblasti nejsou přímo dostupné. Nezapomeňte si je tak prohlédnout z horních vyhlídek.

Labský důl měří na délku nějakých 8 km a vede od Labské boudy až do Špindlerova Mlýna. Kromě Pančavského vodopádu, který uvidíte v celé jeho kráse, na vás čeká plno menších vodopádů cestou.

Ubytování se psem v Krkonoších

Krkonoše jsou nádherné a určitě stojí za několikadenní návštěvu. Pokud byste sháněli vhodné ubytování se psem, mrkněte se na článek, ve kterém jsem sepsal několik tipů a doporučení.