Každý by to chtěl (měl) umět, ale zároveň se nikdy nechce dostat do situace, kdy by to musel využít. První pomoc. Co dělat, když se dva psi porvou mezi sebou? Jak v takové chvíli vůbec zareagovat? Co když na procházce špatně došlápne nebo spadne z nějakého srázu? Co když se mu vzpříčí klacek a projede tělem? Co když pozře nějakou toxickou látku? Co když…? Co když…? Co když…?

Nekonečné téma. Jen málo lidí ví, jak by měla správně vypadat první pomoc u člověka, natož pak u psa. Přitom je to tak základní věc, že by o tom měl mít alespoň základní povědomí snad každý, kdo má psa.

Dokázali byste teď hned vymyslet postup krok za krokem, jak byste se zachovali, kdyby před vámi auto srazilo psa? Zkuste se teď opravdu na 1-2 min zamyslet a napište mi do komentářů pod článkem, jaký postup je podle vás správný.

Úkol na zamyšlení

Máte? A teď si představte situaci, že venčíte svého psa, který najednou vezme čáru za kočkou, vběhne do silnice a… Najednou nemáte 1-2 minuty na to, abyste vymysleli ten nejvhodnější postup. Najednou musíte jednat a čas letí. Rychle. Tik tak… Jste ve stresu a pokud nemáte ty postupy fakt dobře zajeté, nejspíše budete jen hystericky šílet.

Co dělat, když

Nenapíšu vám sem přesné metody od A do Z. Na to se necítím dostatečně kvalifikovaný a hlavně si to musíte vyzkoušet a zažít sami. Ideálně tedy na nějakém semináři, který bude veden profíky. Za sebe určitě doporučuju kurz První pomoc psa, o kterém se ještě zmíním na konci článku.

Pouhým přečtením článku se to určitě nenaučíte a špatným rozhodnutím můžete psovi spíše ještě více ublížit. Následující odstavec je tak určen hlavně pro ty, kteří už mají podobný kurz za sebou a poslouží spíše k připomenutí těch nejdůležitějších věcí.

Vždycky je nejprve nutné provést základní vyšetření, se kterou se seznámíte právě na odborném kurzu. Tak třeba podle barvy sliznice dokážete rychle a přesně zjistit, co se děje. Tuhle část ale teď přeskočíme a vrhneme se do fáze, kdy už se soustředíme na samotné ošetření.

Tržná rána

Většinou se jedná o povrchová zranění, která nebývají hluboká. I přesto často dochází k silnému krvácení.

• Ránu je potřeba očistit, zvolit a aplikovat vhodnou formu obvazu a převést psa co nejdříve na veterinu.
• Pokud má pes v ráně zapíchnutý klacek nebo jiný cizí předmět, zafixujeme ho, ale nikdy se ho nepokoušíme vyndat.

Pokousaný pes

Jakmile se do sebe pustí psi, dbejte hlavně na své bezpečí a dobře si rozmyslete, kam strčíte ruce.

• S viditelnou ránou postupujeme podobně, jako u tržné rány výše. Může však dojít i k pohmoždění vnitřních orgánů, které může být na první pohled neviditelné, vždycky tak vyhledejte veterinu.
• Nezapomeňte si vzít kontakt na majitele druhého psa.

Kulhání

Tohle je asi jeden z nejčastějších problémů, se kterým se pejskaři setkávají. Zvlášť, pokud pes není jen ozdoba gauče, ale má aktivní život.

• Často se stane, že si pes jen píchne něco do packy. Zkontrolujeme proto, jestli tam není cizí předmět a případně jej odstraníme.
• Jestliže na tlapce nic nenajdeme a tušíme problém s klouby / vazy / svaly, dopřejeme psovi klidový režim.
• Pokud nedojde během pár dní ke zlepšení, navštívíme veterináře.

Přehřátí

Hodně velkým nešvarem je situace, kdy necháte psa v létě v zamčeném autě a odskočíte si nakoupit. Teplota se během těch pár minut dokáže vyšplhat dost vysoko a dochází k přehřátí.

• Psi se nepotí (až na meziprstní prostory). Nemají totiž potní žlázy jako lidé a ochlazují se zrychleným dýcháním.
• Když dojde k přehřátí, zabráníme dalšímu zhoršování tím, že přesuneme psa do stínu na čerstvém vzduchu. Rozhodně se ho nesnažte rychle zchladit ponořením do vody, balením do mokrého ručníku, apod. Jediné, čeho byste docílili, by byl šok. Šok, který může psa v krajním případě ohrozit na životě.
• Pomalu můžeme začít psa ochlazovat, a to postupně od pacek nahoru.
• Nenechte psa vyhltnout misku studené vody, ale zajistěte mu přísun malých dávek vlažné vody.
• Na veterinu převezeme psa až v momentě, kdy se ho podaří postupně ochladit.
• Prevence, prevence, prevence… Je ta nejlepší forma pomoci. Používejte selský rozum a když je venku horko, nepřehánějte to s dlouhými procházkami na sluníčku, neházejte psovi půlhodiny aportek, přesuňte agility trénink na večer. Vy nejspíš taky nebudete hodinu sprintovat na zahradě a přeskakovat překážky, ale raději si zalezete někam k vodě.🙂

Rozbití okénka u cizího auta – ano ne ne?

• Když na parkovišti před obchoďákem objevíme zavřeného psa v autě, nejprve bychom měli zjistit stav psa a hned poté začít shánět majitele (stačí zajít na informace, aby to vyhlásili rozhlasem).
• Když se to nedaří, zkontaktujeme policii.
• Jestliže se stav psa zhoršuje a vy už nechcete dále čekat, točte si alespoň celý průběh akce na telefon a zajistěte svědky. I když je majitel takového psa s prominutím debil a může být rád, že mu ho zachráníte, zákony bohužel stojí v tomto případě proti vám a budete čelit obvinění z poškození cizí věci.
• V případě krajní nouze, kdy už pes upadá do bezvědomí a nereaguje, téměř každý normální člověk to okýnko prostě rozbije. Nebuďme lhostejní ke svému okolí a koukejme kolem sebe.🙏
  

Syndrom mrtvého ocasu

Většinou se objevuje po koupání v chladné vodě a projevuje se tím, že pes nosí ocas stažený mezi nohama a ani s ním nevrtí, jeho pohyb je pro něj bolestivý.

• O co jde? O zánět nervů v oblasti kořene ocasu. Ale dobrá zpráva je, že většinou do několika dní sám odezní.
• Co s tím? Zase jsme u selského rozumu. Po koupačce prostě vezmu ručník a toho psa usuším. Zvlášť pokud má hustou podsadu a vím, že sám bude schnout ještě další dvě hodiny.
• A když to pohnojím, tak se budu sakra snažit, abych to odčinil. Nejlepší je zakrýt konec ocasu nějakým oblečkem a držet ho v teple.

Otrava

Tohle nikdo nechce zažít, ale bohužel se to děje. Stačí, kdy máte psa vysavače a na procházce si na malou chvilku nedáte pozor. Projevy otravy jsou různé podle jejího typu, nejčastěji však:

• nechuť k žrádlu
• zvracení
• průjem
• zvýšené močení (s krví)
• apatie
• změněné zorničky
• vnitřní krvácení

Jak se zachovat?

Hned na veterinu!

Můžete také vyvolat zvracení, ale jen v případě, že jste si jistí, že pes nepozřel ostrý předmět nebo žíravinu. V takovém případě by zpětný průchod traktem napáchal ještě více škody… Můžete k tomu využít např.:

• 3% roztok peroxidu vodíku.
• Rozmíchanou jedlou sodu ve vodě, solný roztok.
• Mírně naředěnou hořčici s vodou.

V případě malého ostrého předmětu lze podat kysané zelí, případně kusy chleba, aby se při průchodu trávicích traktem předmět obalil.

Doporučuje se také podat černé uhlí, které zabraňuje vstřebávání toxických látek do organismu.

Lékárnička pro psa

Vždy připraven! Tím se snažím řídit, pokud jde o vážné věci. A jakmile se něco stane někde v přírodě, kde máte k nejbližšímu veterináři zatraceně daleko, budete odkázáni jen na své schopnosti.

A vůbec, nemusí to být ani někde v horách, ale pokud jste schopni podat psu kdekoliv rychlou a kvalitní první pomoc, můžete mu zachránit život. A to už za to stojí, ne?

Hned po kurzu jsem si koupil tu nejvybavenější lékárničku, kterou holky z První pomoc psa prodávají. Nechci pak někde řešit, že mi chybí důležitá pomůcka jen proto, že jsem tenkrát chtěl ušetřit pár stovek za lepší lékárničku…

Neexistuje snad jediný rozumný důvod, proč ji nemít

Podle mě to je základní věc, kterou byste si měli hned po vodítku s postrojem koupit. Moc vám přeju, abyste ji nikdy nemuseli použít, ale pokud už na to přijde, nebudete litovat chvíle, kdy jste si místo ní pořídili nějakou ptákovinu, která by vám už stejně jenom ležela někde v šuplíku.

Já třeba lékárničku vozím nonstop v autě, kterým vyrážím na 99 % výletů (mimo pěší výlety rovnou z baráku). A ona není zas tak velká, aby se vám nevešla do krosny a vždycky budete moci být o něco klidnější. A hlavně připravenější.

Seminář První pomoc psa

Nejlépe investované peníze! Jsem moc rád, že jsem měl možnost se zúčastnit kurzu první pomoci pod takovými profíky, jako jsou MVDr. Martina Frühauf Kolářová a Bc. Kateřina Šponarová.

Celodenní školení je rozdělené na dopolední teoretickou část a odpolední praktickou část, kde si všechny nabyté zkušenosti vyzkoušíte na plyšových psech.

Velký důraz na praxi

Resuscitovat vlastního zdravého psa totiž není úplně nejlepší nápad.😁 Jakmile jsme se ale dostali k části nácviku obvazových technik, už nastoupila na řadu moje Rozárka, společně s dalšíma psíma kámošema. Každý si to tak mohl vyzkoušet na svém čtyřnohém parťákovi, pokud si ho vzal s sebou. A to je skvělý!

A praxe je to nejcennější a nejdůležitější, co můžete získat! A je strašně super, že si to můžete vyzkoušet jinak, než při první ostré zkušenosti.

Všechno si vyzkoušíte na vlastní kůži od úplně první diagnostiky, kdy vám holky říkají, jak plyšový pacient „reaguje“, až po chvíli, kdy psa předáváte veterináři. Strašně zajímavá zkušenost!

V kurzu jsme postupně probrali tyhle témata:

Teorie MVDr. Martina Frühauf Kolářová

• zjištění stavu psa
• resuscitace
• transport, metody fixace
• vnější zranění
• zlomeniny a jejich fixace, luxace
• poranění očí, uší, tlamy
• poranění hrudníku, srdce, plic a bránice
• poranění břišní dutiny
• popáleniny
• omrzliny
• úraz elektrickým proudem
• tonutí
• otravy
• alergické reakce
• úpal, šok

Praktická část Bc. Kateřina Šponarová

• fixace a transport psa
• základní vyšetření psa
• resuscitace
• práce s obvazovým materiálem – obvaz oka, ucha, hrudníku, tlapy, ocasu, tlakový obvaz
• vybavení lékárničky pro psa

Jestli vám můžu něco doporučit…

Jestli vám můžu něco doporučit (a ne, není to reklama), rozhodně kurz alespoň jednou absolvujte. Obrovsky vám to otevře oči a získáte strašně důležité informace, kterém mohou vašemu psu jednou zachránit život…

Sledujte mě i na Instagramu ⤵️