Můžete vidět stovky východů slunce, ale ten další bude stejně vždy úplně jiný, než ty předchozí. A to je přesně ten hnací motor, který mě donutí vstát z vyhřáté postele klidně i před druhou hodinou ranní,  abych stál o pár hodin déle na vrcholku nejvyšší hory Šumavy, na Velkém Javoru.

⏰ Budíček v 1:25

Když jsem si večer předtím nařizoval budíka, chtělo se mi brečet. Už dlouho se mi totiž nestalo, abych musel ve svém iPhonu vytvářet úplně nový čas, protože jsem takhle brzy ještě nikdy předtím nevstával. Ale žádný litování, když chce člověk zažít něco výjimečného, musí tomu holt něco obětovat :)

Ráno na mě teda i psiska koukala pohledem “to si snad děláš srandu”? Ale nebyl čas na hrdinství. Rozlepit oči, rychlá “snídaně”, připravit extra silné kafe do termohrnku a hurá pro auto do garáže, kde už čekaly Terka s Míšou, které se tohohle šílenství s námi dobrovolně účastnily.

🚗 Hlavně nepřejet tu odbočku…

Bylo jen pár minut po druhé hodině a my si užívali klidnou cestu, při které jsme potkávali prakticky jen taxikáře. Nejlepší to stejně měly Rozárka s Lucy, které se v kennelce natáhly a v klidu celou cestu prospaly. Po hodince a půl cesty jsme dorazili na česko-německou hranici a já samozřejmě přejel první odbočku na Javor. To už je vlastně skoro takový malý rituál.

🏔 Cesta na vrchol Šumavy

Kolem 3:30 ráno jsme zaparkovali na hlavním parkovišti pod lanovkou. Kromě nás tam stála ještě asi 4 auta, a tak jsme začali uzavírat sázky, zda nahoře někoho potkáme nebo zda auta patří obsluze střediska. No a tak jsme rožli čelovky, naladili Mapy.cz a vydali se zasněženým lesem vzhůru.

Mimochodem, Mapy.cz jsou pro turistiku naprosto geniální, s Google Maps se to vůbec nedá srovnávat. Doporučuji! Navíc pokud jste zvyklí na značení turistických cest z ČR, v Německu vám zbydou oči pro pláč. Ne nadarmo se říká, že tohle mají češi podchycené nejlépe na světě.

Během výšlapu jsme se navzájem drobet strašili tím, kde asi tak po cestě potkáme vlka a do toho nám krásně svítil měsíc a houkaly sovy, no prostě idylka. Upřímně, když jdu v noci se psama lesem, mám z divočáků, a v některých oblastech i z vlků, celkem respekt. Sám bych asi neměl v případě nouze problém se vyškrábat na strom, ale se dvěma psama už to jde přeci jen o něco hůře.

Na druhou stranu. Dobře si uvědomuju, že tahle hysterie je dost uměle nafouknutá médii, jako třeba kauza uprchlíci, medvěd na Moravě, apod. Pokud nevlezete mezi bachyni a její mladé, nebo nepotkáte zraněného/nemocného vlka, tak se vás zvířata bojí daleko více, než vy jich a budou si držet patřičný odstup. Ani spoustě stopařů, kteří se vlky snaží dlouhé roky vystopovat, se je mnohdy nepodaří za celý život potkat. Budete li se chovat ohleduplně, v lese je i v noci daleko bezpečněji, než ve městě. Nepodléhejte zbytečné a uměle vyvolané panice :) Já vím, já vím, ten červíček tam stejně někde vzadu v té naší hlavě hlodat bude… Ale to bychom už pak nesměli téměř vystrčit paty z baráku, no né? :)

🌄 Čekání na východ slunce

Když jsme se dostali na vrchol, nejprve jsme se začali škrábat na nějakou totálně zledovatělou skalku, aby jsme v půlce cesty zjistili, že jdeme blbě.🙈 A tak jsme se sklouzli zase dolů a vydali se na druhou stranu k těm správným kamenům. Těsně pod vrcholkem jsme potkali ještě spící pár skialpinistů, kteří zde nocovali ve spacákách. No já nevím, asi bych si znovu vybral vstávání těsně po půlnoci, než přespávání v tomhle počasí na nejvyšším vrcholku Šumavy. Já bych tam umrzl, i kdyby byl ten spacák určený do Antarktidy.🥶

• 

• 

• 

Do východu zbývala ještě hodinka a horizont se v dáli začal pomaloučku rozjasňovat. V tu chvíli už jsme měli vybrané místo na focení, připravené stativy a jen čekali na ten okamžik, kdy to všechno vypukne. A že každá ta minuta čekání stála za to! I když teda fučelo jako prase a my byli promrzlí na kost. Ono teda bylo jen -5° C, ale pocitově tak -15° C. Celou cestu nahoru jsem básnil o tom, jak by bylo super, kdyby byla inverze. A ono fakt! S blížícím se východem se oblačnost začala postupně “přelévat” do údolí a mě už bylo jasné, že tohle vstávání se prostě vyplatilo.

Mezitím se vzbudili i skialpinisti a na vrchol dorazily i další dvě skupinky šílenců, když v tom to začlo. Slunce se začalo drát nad horizont a první zlatavé paprsky olizovaly okolní vrcholky hor. Inverze navíc vytvořila “moře oblačnosti”, ze kterého sem tam vykoukl nějaký ten kopec a my si připadali jako v ráji.

I psiska, která do teď ležela schoulená ve skalní dutině, najednou pobíhala po balvanech a i přes mrazivý vítr si užívala pohádkový východ slunce. Všichni jsme fotili jako o život, protože slunce je v téhle fázi strašně rychlé a po pár minutách už je celkem vysoko. Bylo to fakt super. Ani mi nevadilo, že mi po focení téměř upadly zmrzlé prsty :) Jak dodala Míša, příště by to chtělo nějaký přímotop s sebou.😇

Cestou zpět jsme si konečně prohlédli i cestu, kudy jsme se to vlastně ráno drápali vzhůru s čelovkama a sledovali hafany, kteří spolu dováděli ve sněhu.

Velké javorské jezero

Asi 10 minut jízdy autem z našeho parkoviště se u silnice nachází Velké Javorské jezero. Je to jedno z osmi šumavských jezer ledovcového původu a kolem něj vede upravená naučná stezka. Když už jsme tu byli, samozřejmě jsme ho nemohli vynechat. Cesta kolem trvá přibližně 30 minut až 1 hodinu, podle toho, co vše si budou chtít psiska očuchat :)

Užitečné informace

Na vrchol Javoru se dostanete různými cestami. Dvě nejznámnější a pro výstup z “české strany” nejdostupnější jsou:

1. Z parkovistě pod lanovkou,
2. od Velkého Javorského jezera.
   

• 

• 

My jsme se vydali první zmíněnou trasou, která vede lesem paralelně se sjezdovkou. Auto můžete nechat na velkém parkovišti přímo pod lanovkou. Pokud se sem vydáte přes den, můžete využít lanovku, která vás vyveze až nahoru. Doporučuji si však kopec vyšlápnout, budete tak mít daleko lepší pocit ze zdolání vrcholu a užijete si zdejší krásnou přírodu.

Druhá cesta pak vede přímo od Velkého Javorského jezera, u kterého je parkoviště zploplatněno 3 € / den. Tato trasa je od té první trošku divočejší a strmější, kočárky tak raději nechte doma :)

Zajímá mě vaše zkušenost!

Už jste se dostali do situace, kdy jste se v lese báli? Napište mi váš příběh do komentářů.🙏

---

Nezapomeňte mě sledovat na Instagramu, kde najdete vždy ty nejaktuálnější novinky a příběhy z výletů. Stačí si v telefonu naskenovat tuhle jmenovku ⤵️